Fotíme Měsíc s krajinou dlouhým ohniskem

English version of article is here.

Fotit samotný Měsíc nevyžaduje velké plánování. Stačí jen dlouhé ohnisko, viditelný Měsíc a ohlídat si, aby nebyl přeexponovaný. Měsíc samotný vypadá zajímavě, ale brzo vás to omrzí. Téměř všechny fotky samotného Měsíce vypadají stejně (jediná proměnná je jeho fáze mezi srpkem a úplňkem a kvalita které dosáhnete aspoň pokud není zatmění Měsíce nebo u něj třeba kometa). Naopak fotka s Měsícem v krajině může vypadat pokaždé jinak. Spousta fotografů raději udělá koláž z fotky samotného Měsíce a fotky krajiny (často je to poznat, když Měsíc je neúměrně velký proti širokému záběru krajiny nebo v poloze a fázi, které neodpovídají stíny). Vyfotit Měsíc tak, aby byl velký a zasazený do krajiny je těžší a proto je to větší výzva. Východ nebo západ Měsíce třeba nad hradem je zároveň pěkný zážitek.

Kdy fotit?

Při úplňku - když není úplněk, tak je měsíc na obzoru v době, kdy je moc světlo nebo moc tma.

Nejlépe, když je Měsíc na obloze velký a to je když je blízko. Jeho vzdálenost od Země se mění mezi cca 358 až 406 tisíc km. Vzdálenost jde zjistit tady na fourmilab.ch nebo tady na mooncalc.org.

V průběhu roku je několik úplňků, kdy je větší a několik, kdy je menší. Není to úplně zásadní, ale obvykle chcete spíš větší Měsíc než menší a tak se hodí, když je blíž.

Fotit se dá i pár dní před i pár dní po úplňku a je to docela významné pro rozdíl expozic Měsíce a krajiny - podrobnosti budou dále.

Taky se dá fotit tenký srpek pár dní před nebo po novu (těsně před východem Slunce nebo po jeho západu). S tím zatím nemám zkušenost, takže se tu budu věnovat jen úplňkům.

Též lze fotit téměř kdykoliv s umělým osvětlením. Např. výšková budova, která má sama své osvětlení. Podobně lze fotit kdykoliv siluety.

Co fotit?

Nejlépe význačný prvek v krajině, který vyčnívá nad obzor. Může to být hrad na kopci, kopec, rozhledna na kopci, vysílač na kopci, větší strom na kopci. Obecně něco na kopci nebo kopec.

Odkud fotit?

Tak aby za tím význačným prvkem Měsíc vycházel (když je úplněk, tak to bude při západu Slunce) nebo zapadal (když je úplněk, tak to bude při východu Slunce) a současně tam, kde můžeme být dostatečně daleko od tohoto prvku. Když budeme blízko, tak se nám prvek vejde do záběru jen kratším ohniskem a tím pádem bude Měsíc málo zvětšený. Třeba pro focení hradu může být dobrá vzdálenost kolem 2 až 4km. Fotit něco malého s dlouhým ohniskem a menší vzdálenosti by stejně nešlo dobře, protože s dlouhým ohniskem bývá malá hloubka ostrosti (a focus stacking by to dost komplikoval). Já to plánuji s webovou verzí mooncalc.org (aplikace je omezená a tam to dobře nejde) ale určitě jsou i jiné stránky a aplikace.

Příklad: fotíme východ Měsíce nad hradem Hazmburk 15.5.2022.

Umístíme si v mooncalc střed na hrad a nastavíme dobu východu Měsíce.
Hazmburk má výšku 418m nad mořem (zřejmě kopec, zatímco věž hradu je vyšší).
Podíváme se, kde je Měsíc při jeho východu a na opačné straně přes kopec bude místo odkud fotíme. Takže někde třeba mezi obcemi Lkáň a Dlažkovice. Vzdálenost si můžeme vybrat, ale z ní nám může vyjít nevhodné místo nebo neodpovídající výška terénu. Abychom ho určili přesněji, zkusíme dopočítat jestli nám to vychází. Bohužel mooncalc neumí sám dle výšky terénu určit, kde na zemském povrchu bude stín od hradu a tak si to dopočítáme.
Místo odkud budeme přibližně fotit má nadmořskou výšku 239m. Takže hrad je o 179m výš než místo focení a jsme od něj 4267m daleko. Oboje jde zjistit z měření vzdáleností na mapy.cz
Úhel je tedy: atan(179/4267) = 2,4°.
V mooncalc si nastavíme tento úhel 2,4° (Moon altitude) posouváním na denní časové ose nahoře a výšku pro určení délky stínu 179m (Shadow length at an object level [m]). Výjde nám tohle, což potvrzuje tu pozici (pozor, při větším přiblížení je stín v zobrazení oříznutý, pro ověření odzoomovat):

Pokud by to vyšlo do místa, kde je jiný výškový rozdíl, tak to budeme muset změnit odhad a celé to přepočítat.

Když pohnete se šoupátkem pro nastavení denní doby, ten stín se bude posouvat a když bude Měsíc výš, tak bude stín kratší. Pokud budete chtít vyfotit víc fotek (budete), tak se hodí mít možnost podél konce toho stínu posouvat. Ideální je třeba louka (když není moc zarostlá). V průběhu roku se pozice Měsíce při úplňku posouvá a tím i místo odkud lze fotit, takže konkrétní kompozici jde fotit jen v některé měsíce.

Ještě je vhodné zkontrolovat, třeba na místě někdy předem, že není v pohledu na kopec nějaká překážka (elektrické vedení, komín, stromy, budova nebo jiný kopec).

Expozice

Fotit se dá pár dní před úplňkem nebo pár dní po úplňku. Dny před úplňkem jsou lepší pro focení večer při východu Měsíce. Dny po úplňku jsou lepší pro západy Měsíce ráno. Je to proto, že tím získáte překryv doby, kdy Měsíc je nad obzorem a současně Slunce je též nad obzorem. Ze suncalc.org a mooncalc.org se dá zjistit přesný čas západu Slunce a východu Měsíce pro dané místo a den. Jak jsou tyto časy daleko od sebe určuje jaký bude rozdíl expozic mezi krajinou a Měsícem.

Příklady východů Měsíce:

Západ Slunce 20:34, východ Měsíce 20:40 - expozičně to bylo náročné, Měsíc byl moc světlý proti krajině a tak bylo potřeba využít expozičního bracketingu (expozice na Měsíc 1/8s f/6.3 ISO 200, na krajinu 1/2s f/6.3 ISO 200). Zpracované fotky tady.
Západ Slunce 16:49, východ Měsíce 15:06 - expozice 1/160s f/8 ISO 100 na krajinu, ale Měsíc téměř nebyl vidět po východu, protože v ještě světlé obloze zanikal. Zpracované fotky tady.
Západ Slunce 20:45, východ Měsíce 20:05, 15.5.2022 - opět Hazmburk, z podobného místa jako v č.1. Článek jsem psal ještě před focením a tak bylo zajímavé odhadnout, jak to vyjde. Plánování místa focení je to popsané výše v příkladu. Můj odhad byl, že bracketing nebude potřeba a ten se potvrdil. Co mi přišlo jako slabší bylo, že Měsíc byl proti obloze těsně po východu jen slabě vidět. 40 minut překryv Slunce a Měsíce nad obzorem je asi o kousek víc, než je optimální. V době, kdy Měsíc vyšel přes hrad, t.j. ty 2,4° nad obzorem, už to bylo ok, ale mírné ztmavení oblohy v postprocessingu se hodilo pro výraznější Měsíc. Zpracovaný výsledek je tady.
Expozice byla 1/30s f/5.6 ISO 100 400mm. Zpracování je z několika rawů focených sériově po sobě během pár sekund. Neupravený a neořezaný raw vypadá takto:

Příklady západů Měsíce:

Východ Slunce 8:02, západ Měsíce 8:29. Expozice 1/25s f/6.3 ISO 100 na oboje. Ideální expozice. Zpracované fotky tady.
Východ Slunce 7:58, západ Měsíce 8:27. Expozice 1/80s f/6.3 ISO 320 na oboje. Měsíc nebyl ostrý kvůli atmosférickým podmínkám. Expozice ok, bez nutnosti bracketingu. Vyšší rychlost závěrky a vyšší ISO jsem měl kvůli vlnění vzduchu a vibracím od větru. Jinak je to ekvivalent 1/25s f/6.3 ISO 100 stejně jako výše. Zpracované fotky tady.

Z toho mi vyplývá, že ideální je překryv doby se Sluncem nad obzorem a Měsícem nad obzorem kolem půl hodiny. Pokud je překryv krátký nebo záporný (např. Měsíc vyjde až pár minut po západu Slunce), pak to vede na velké rozdíly v expozici a nutnost bracketingu. Pokud je překryv moc velký, pak Měsíc nebude vidět (bude zanikat ve světlé obloze). Roli v expozici mohou hrát i mraky, které třeba zakryjí Slunce a tím bude slaběji osvětlená krajina.

Počasí

Nad obzorem ve směru focení (takže ve velkém pásu) budete potřebovat oblohu bez mraků. Jinde mohou být. Silný vítr může rozklepat objektiv, tak ten nechcete. Často jak probíhá západ nebo východ Slunce se mění teplota a je to provázené přechodným zesílením větru. Vlnění vzduchu způsobené teplotními rozdíly mezi vrstvami může výrazně zhoršit kvalitu fotky. Zvláště Měsíce, který je dál než prvek v krajině. Příklad (foceno se stejným foťákem a objektivem): ovlivněno tady a neovlivněno tady

Výbava

Pro focení budete potřebovat nejlépe:

Foťák a objektiv s dlouhým ohniskem.
- Objektiv např. 400mm na plnoformátu (to používám já), 300mm na APS-C, 200mm na fourthirds. A nebo i delší - z těch 400mm nejspíš stejně budete dělat ořez. Nejlépe se stativovým límcem pro větší stabilitu.
- Foťák nejlépe s možností tiché závěrky nebo aspoň tiché první lamely spouště. Ale pozor, že některé foťáky mají horší šum při elektronické závěrce než při mechanické.
Stativ.
Vzdálenou spoušť, aby jste to spouští nerozklepali. Dá se použít i zpožděná spoušť ale vyfotíte míň fotek a míň jich bude dobrých. Ne všechny foťáky umí kombinovat režimy, třeba někde nejde zpožděná spoušť a expoziční bracketing a to je při potřebě bracketingu docela nevýhoda.

Technika focení

Při focení zjistíte, že ten Měsíc pohledem dlouhého ohniska utíká po obloze fakt rychle. Proto je důležité se nezdržovat drobnostmi jako hledáním, kde je jaké nastavení. A když uteče tak je konec, opakování až za měsíc s trochu jinou kompozicí nebo s jinou expozicí další den. Takže by byla škoda zjistit, že něco bylo při focení nastavené nevhodně.

Vhodné umět předem

Používat vzdálenou spoušť nebo zpožděnou závěrku nebo intervalometr za účelem redukce vibrací při focení. Ověřte si, že režim s ní neomezuje jiné režimy (expoziční bracketing), pokud je budete potřebovat. Některé foťáky a spouště (často spouště v mobilu nebo zpožděná závěrka ve foťáku) mají omezení.
Fotit bez vibrací zrcátka a spouště. Tady je důležité vědět jestli foťák takové režimy má a jestli nepřináší nějakou nevýhodu. U mnoha foťáků je plně tichá elektronická závěrka, ale její použití snižuje výrazně dynamický rozsah (pak třeba může být dobrý EFCS režim, který dělá první lamelu závěrky elektronicky a rozklepe foťák až při ukončení expozice druhou lamelou mechanicky). Takže je dobré vědět jak na tom váš foťák je (vyzkoušet si to předem na scéně s velkým dynamickým rozsahem a sledovat jestli v některých režimech není příliš zvýšený šum ve stínech).
Zaostřit, zkontrolovat ostrost a pokud je ok, přepnout na manuální ostření. Moje bezzrcadlovky od Sony na Měsíc ostří bez problémů, ale některý foťák může mít problém s tím, že je Měsíc světlý a okolí tmavé - takže pro ten případ to chce umět zapnout liveview, zvětšit a ostřit s ním ručně.
Vypnout stabilizaci (objektivu i senzoru) při použití stativu (může dělat neplechu a hůř se obrázky skládají pokud je to třeba).
Nastavit si expozici v M režimu (některé foťáky v M režimu neumí bracketing, jak je na tom váš?). Expozice může být podobná jako jsem měl já - viz sekce Expozice.
Zobrazit histogram vyfocené fotky pro kontrolu jestli není přeexponovaná. Většinou je histogram jen pro jpg a z rawu dostanete o trošku víc.

Příprava techniky před focením

Zkontrolovat, že je čistý senzor (např. ofoukat balónkem; zvláště bezzrcadlovky, které jsou na to náchylnější). Dlouhá ohniska a s nimi vyšší clonová čísla jako třeba f/8 můžou odhalit prach na snímači, který při předchozím focení na f/1.8 nebyl vidět. Pro kontrolu jde udělat fotku třeba rozostřeného stropu na f/22 (pak bude vidět jakýkoliv prach).
Mít nabitou baterku.
Mít paměťovou kartu s hodně místem - není problém nafotit s bracketingem přes 1000 fotek. Záložní karta s hodně místem pro případ, že foťák tu první odmítne kvůli třeba poškozenému souborovému systému.
Vzít všechny potřebné součásti pro připevnění objektivu na stativ.
Vzít stativ.
Vzít vzdálenou spoušť.
Nastaveno focení do rawu (větší dynamický rozsah než je běžně v jpg).

Fotit západ Měsíce je jednodušší, protože vidíte rovnou, kde je a kam míří. Fotit východ je těžší, protože na korekci pozice máte jen málo času.

Tipy na další fotografy Měsíce

Pokud vám návod pomohl, podělte se o své úspěchy. Napište mi email na email

Zpět na hlavní stráku - Jakub Trávník's resources.